Hlavní menu

Užitečné

Rubriky magazínu

Vzpomínka na velikána: Když David Bowie uchvátil Broadway

7 minut

Jsou to už více než tři roky, co někdejší Ziggy Stardust, Thin White Duke nebo Major Tom alias David Bowie naposledy vydechnul. Autor nesmrtelných hitů jako Rebel Rebel, Heroes nebo Space Oddity byl všestranným umělcem.

Vystupoval ve filmech, maloval. Nejvýrazněji se však mimo hudební pódia prosadil v divadle. Příští rok to bude čtyřicet let, co se poprvé zjevil na Broadwayi jako Joseph Carrey Merrick ve hře The Elephant Man.

Scénář „sloního muže“, jenž byl inspirovaný skutečným životním příběhem z doby viktoriánské Anglie, pro divadlo sepsal Bernard Pomerance. Poprvé mohli diváci navštívit jeho představení v roce 1977 v Londýně v Hampstead Theatre. Setkalo se však s velmi vlažným přijetím.

To však neodradilo producenta Richarda Crinkleyho, který v potenciál divadelního textu věřil a prosadil jej na Broadway v roce 1979. Po úspěchu v New Yorku představení získalo tři ceny Tony za nejlepší hru, nejlepší režii a nejlepší výkon v ženské roli pro Carole Shelley. V titulní roli zářil Phillip Anglim. Někdy na přelomu let 1979 a 1980 se na Elephant Mana vydal též Bowie, tehdy ještě netuše, že později Anglima v hlavní roli nahradí.

Mimozemšťan jako vstupenka

V únoru 1980 původní ansámbl herců odjel na turné po USA, režisér Jack Hofsiss tak sháněl nové obsazení, aby hra mohla od nové sezony pokračovat na Broadwayi. „Chtěl jsem někoho, kdo by přitáhl více pozornosti,“ vysvětloval Hofsiss.

Bowie si režisérovu pozornost získal svým ztvárněním mimozemšťana ve filmu Muž, který spadl na Zemi z roku 1976. „Líbil se mi v Muži, který spadl na Zemi a znal jsem způsob, jakým se prezentuje na pódiu. Ta izolace, jakou prožíval ve filmu, byla obdobná jako ta, kterou prožíval Merrick,“ shrnul důvody režisér. První kontakt mezi oběma muži se uskutečnil v únoru 1980, oficiální nabídku ale pěvecká hvězda dostala až v květnu téhož roku. Vyjádřit se měl do 24 hodin.

„Vždycky jsem měl rád postavy s nějakým handicapem. Navíc jsem si sebe nikdy nedokázal představit v roli milovníka.“

„Myslím, že Hofsiss věděl, že kdybych měl víc času, pravděpodobně bych si to rozmyslel. Bylo chytré, jak mi to vlastně vnutil,“ uvedl po letech Bowie.

Pro světovou popstar to byla příležitost, jak se opět ukázat v novém světle a jak prozkoumat své nitro. V rozhovoru s moderátorem BBC Radio 1 Andym Peeblesem přiznal, že na divadelní prkna ho lákala především zvědavost, co příprava představení obnáší. „Ten závazek a disciplína,“ řekl ve zmíněném rozhovoru. „Vždycky jsem měl rád postavy s nějakým handicapem. Navíc jsem si sebe nikdy nedokázal představit v roli milovníka.“

Poctivá příprava

Newyorská premiéra byla naplánována na 23. září 1980. Předtím se uskutečnila dvě „zahřívací“ představení v San Francisku a Chicagu, aby se Bowie adaptoval mimo pozornost hlavních médií.

Na divadelních prkench v Booth Theatre vystoupil v turbulentním období, ve kterém dodělával album Scary Monsters. Podle Peeblese bylo divadlo způsobem, jak si mohl Bowie odpočinout od neustálého tlaku hudebního průmyslu.

„Šest měsíců, večer, co večer, natáčel své tělo do nepřirozených a bolestivých pozic. Testoval tím svoji fyzickou i psychickou odolnost,“ řekl moderátor Peebles redaktorce Lesley Ann-Jones, která napsala Bowieho biografii Hero. „Je velmi těžké se v takovou chvíli soustředit na cokoliv jiného, když podstupujete něco tak náročného. Intenzivní soustřední v takto nekomfortní pozici je skvělým způsobem, jak si vyčistit hlavu. Měl jsem z něj dojem, že to skutečně potřebuje.“

Při přípravách na roli Bowie navštívil a pozorně si prohlédl zachované fotografie a osobní věci Josepha Carrey Merricka v London Hospital Museum. Tehdejší zástupce kurátora P. G. Nunn později na tyto návštěvy vzpomínal. „Neustále se na něco vyptával. Byl opravdu důkladný, chtěl vědět do detailů, jak Merrick chodil, jak mluvil.“

„Šest měsíců, večer, co večer, natáčel své tělo do nepřirozených a bolestivých pozic. Testoval tím svoji fyzickou i psychickou odolnost.“

Dodnes se lékaři přou, co přesně Merricka trápilo. Nejrozšířenější diagnózou je kombinace neurofibromatózy a Proteův syndrom. Obě nemoci jsou nevyléčitelné a postupně zhoršují stav tkání i kostí.

Chameleon Bowie

Kvůli vystoupením na Broadwayi musel Bowie podstupovat večer co večer fyzická muka. „Merrickova pravá ruka byla delší, kyčle měl v nepřirozeném úhlu a kvůli tomu třeba nemohl běhat,“ popsal nástrahy vtělení se do sloního muže.

Bowie všechny udivil, co se svým tělem dokázal, byl jako chameleon. Při hraní mu pomáhala jeho dlouholetá pantomimická průprava i rady chiropraktika. Ten zpěváka naučil cviky, jak věrně napodobit fyzické deformity a nezničit si přitom své tělo.  „Musel jsem provádět speciální cviky před a po představení. Hrozilo závažné poškození páteře. Jednou jsem cvičení neudělal a tu noc jsem strávil v příšerné bolesti,“ svěřil se Bowie.

„Vždy jsem měl slabost k outsiderům, lidem, kteří jsou kvůli různým důvodům vyčlenění z většinové společnosti, a různým podivínům.“

Role společenského vyděděnce Bowiemu, jenž si celou svojí hudební kariéru liboval v podivnostech, padla jako ulitá. Jak řekl v rozhovoru s Timem Ricem: „Vždy jsem měl slabost k outsiderům, lidem, kteří jsou kvůli různým důvodům vyčlenění z většinové společnosti, a různým podivínům. Sbírám o nich informace. Mnohému jsem se díky tomu naučil a doufám, že mi to pomůže se do role ještě více ponořit,“ vykládal s nezbytnou cigaretou v ruce.

Úspěch u kritiky

Až do premiéry všechny trápilo, jak přísné publikum přijme známého zpěváka jako seriózního divadelního herce. „Trošku zbytečně jsme ale návštěvníkům křivdili. Představení je zajímalo a myslím, že většině z nich se i líbilo,“ zhodnotil sebevědomě Bowie.

„Byl výtečný. Tímto dal David jasně najevo, že je mnohem víc než jen popstar,“ připojil svůj názor britský moderátor Andy Peebles.

A odezva kritiků? New York Post svoji recenzi otevíral titulkem „Bowie září na Broadwayi“, jeho výkon popsal jako „elektrizující“.

V New York Times jste si zase mohli přečíst toto: „Když oznámili, že Bowie bude hrát v Elephant Manovi, nešlo zahnat myšlenku, že jej obsadili pouze kvůli přiživení se na jeho slávě. Tuto myšlenku ale zavrhněte. Ano, sice se nyní v divadle objevuje více mladých lidí v džínách a kožených bundách a nejspíše jen proto, že mohou vidět svého oblíbeného zpěváka. Nic to však nemění na tom, že je Bowie na jevišti vynikající,“ psalo se v recenzi slavného listu.

Chválu na něj pěli i ostatní herci. „Bowie vždycky uměl přitáhnout a fascinovat lidi. To je něco, co vás nenaučí škola nebo četba knih. Není to muzikant, co se rozhodl stát hercem. On je hercem,“ řekla Concetta Tomei alias paní Kendallová v Elephant Manovi.

Smrt přítele

Bowieho kontrakt měl délku šest měsíců. Do případných jednání o jeho prodloužení ale vstoupila tragédie z 8. prosince 1980. V ten den Mark Chapman zastřelil jeho blízkého přítele Johna Lennona. Bowieho se zmocnila panika. Svůj smluvní závazek, podle kterého měl vystupovat v Elephant Manovi až do 3. ledna 1981, ale dodržel.

„Den po Johnově vraždě jsme navrhli jinou dramatizaci, aby David mohl opakovaně opustit jeviště, když ho nebylo potřeba. Kategoricky to odmítl,“ řekl Hofsiss. V divadle zvýšili bezpečnostní opatření, ačkoliv Bowie nic takového nepožadoval.

Jak blízko byl anglický hudebník tragédii vyšlo brzy po Lennonově smrti najevo. Chapman pár dní před svým hrůzným činem zhlédl Elephant Mana. Ve věcech, které se našly v jeho pokoji v hotelu Sheraton, měl vstupenku na představení se zakroužkovaným Bowieho jménem. Policisté taktéž měli nalézt list se jmény potenciálních obětí. Kromě představitele hlavní role ve Sloním muži se tam objevili třeba Marlon Brando, Elizabeth Taylor a Jackie Kennedy Onasis.

Chapman na policii vypověděl, že kdyby Lennon nepřišel do svého bytu na 72. ulici včas, vyrazil by na Broadway, aby zastihl Bowieho opouštějícího divadlo. Ve světle těchto událostí slavný muzikant, paralyzovaný strachem o svůj život, odmítl prodloužení svého kontraktu.

O více než dvacet let později se Elephant Man vrátil na Broadway. V titulní roli se představil Billy Crudup. Režisér Sean Mattias nabídl Bowiemu jednu z dalších rolí, jenže stárnoucí hudební legenda, která se v té době potýkala se závažnými srdečními problémy, ji už tentokrát odmítla.